135 let sociální demokracie v Čechách a na Moravě

Dnes, 7. dubna, si my sociální demokraté připomínáme 135. výročí založení České strany sociálně demokratické, nejstarší české politické strany.

Naše strana je úzce spojená s historickými milníky moderních dějin českého (a po většinu období její existence i slovenského) národa. Od svého vzniku roku 1878 v bývalém Rakousku - Uhersku až do dnešní doby stála ČSSD na straně demokracie, společenského pokroku a hájila zájmy především neprivilegovaných vrstev. Podobně jako sesterské sociálně demokratické a socialistické strany v Evropě se přihlásila k hodnotám francouzské revoluce – svobodě, spravedlnosti, solidaritě – a v nových historických podmínkách počátků industriální společnosti začala naplňovat jejich obsah velkolepými politickými činy. Prosadila všeobecné volební právo, aby se každý dospělý občan, muž i žena, mohli účastnit demokratického rozhodování o veřejných věcech. Prosadila osmihodinovou pracovní dobu pro zaměstnance a jejich základní práva na důstojné pracovní podmínky. Stála v čele zavádění moderních systémů sociálního zabezpečení, veřejného školství a zdravotnictví, a položila tak základy demokratického sociálního státu. Dnešním generacím se možná zdají tyto vymoženosti naprostou samozřejmostí, ale stojí za to si připomínat, že tomu tak nebylo vždy, a že při jejich prosazování často tekla krev, tisíce lidí trpělo ve věznicích a mnozí z nás byli nuceni obětovat i cenu nejvyšší - své životy. A stojí za to si to připomínat i proto, že žijeme v době, kdy si někteří nezodpovědní politikové myslí, že se bez mnoha těchto vymožeností dokážeme obejít a právě dnes podnikají na jejich zrušení frontální útok.

Čeští sociální demokraté byli od svého vzniku integrální součástí národněosvobozeneckého hnutí zasazujícího se o rovnoprávnost s ostatními národy Rakouska – Uherska a stáli po boku Masaryka, Beneše a Štefánika v jejich zápase za samostatnou demokratickou republiku Čechů a Slováků. Když v roce 1918 vznikla Československá republika, sociální demokraté stáli v předních řadách jejích budovatelů. Nebylo náhodou, že zvítězili v prvních demokratických volbách roku 1919, že prvním československým předsedou vlády se stal právě sociální demokrat Vlastimil Tusar, a že sociálnědemokratičtí ministři zasedali v téměř všech prvorepublikových vládách. Jména jako Rudolf Bechyně, František Soukup, Antonín Němec, Antonín Hampl, Jiří Stivín, Josef Macek a další se staly ikonami prvorepublikové demokratické politiky. První Československá republika se mohla na sociální demokraty spolehnout. Jejich věrnost masarykovským ideálům humanitním a prosazování základních sociálních práv posilovaly v širokých vrstvách obyvatelstva loajalitu k této republice a k jejímu liberálně-demokratickému zřízení.

Sociální demokraté vždy patřili k rozhodným obráncům demokracie proti útokům extrémistických sil zleva i zprava. Po celou dobu první republiky se stavěli na odpor proti komunistickým avantýrám nastolit politické poměry podle sovětského vzoru. Ve třicátých letech bránili republiku proti extrémistickým silám inspirovanými fašismem. Za druhé světové války v zahraničí a jako příslušníci domácího odboje bojovali proti nacismu. Tisíce sociálních demokratů skončili v nacistických věznicích, v jedné z nich v roce 1942 zahynul i meziválečný předseda ČSSD Antonín Hampl. Po únoru 1948 se aktivně zapojovali do nejrůznějších hnutí odporu proti komunistické diktatuře. Tisíce sociálních demokratů zaplatili boj za svobodu a demokracii svými životy, dlouholetým a krutým vězením a společenskou diskriminací.

V roce 1968 občanští aktivisté hlásící se k sociálnědemokratickému programu (v čele se Zdeňkem Bechyně a Přemyslem Janýrem) podporovali reformní kurz demokratické obrody společnosti, zároveň však upozorňovali na jeho nedostatečnost a potřebu dalekosáhlejšího zavádění demokratických reforem, mimo jiné i znovuobnovením sociálně demokratické strany a nastolením skutečné politické plurality. Tyto snahy však skončily pod pásy tanků okupačních vojsk Varšavského paktu v srpnu téhož roku.

Po celou existenci komunistického režimu fungovala ČSSD v exilu jako strážkyně hodnot masarykovské demokratické republiky a demokratického sociálního státu. Jména jako Václav Majer, Jiří Horák, Karel Hrubý, Jiří Loewy, Erazim Kohák, Jaroslav Krejčí nebo Radomír Luža tvoří jen zlomek plejády sociálních demokratů v zahraničí vyvíjejících činnost za obnovení demokracie v naší zemi. Obdobně v rámci vnitřní československé opozice sdružené v Chartě 77 působili sociální demokraté (Rudolf Battěk, Jaroslav Seifert, Miloš Hájek a další) na domácí opoziční frontě v sedmdesátých a osmdesátých letech. Manifest, kterým se prezentovali v roce 1978 pod názvem 100 let českého socialismu, podepsal i vůdce opozice Václav Havel. Na jaře989 – krátce před listopadovou revolucí vyzvala exilová sociální demokracie normalizační režim k zahájení demokratických reforem a Václava Havla navrhla na budoucího československého prezidenta.

Konečně v roce 1989 patřili sociální demokraté v obnovené Československé sociální demokracii a jako jednotlivci v řadách Občanského fóra k obnovovatelům demokracie s jasným programem budování demokratického sociálního státu podle zkušeností poválečné západní Evropy. S tímto programem se sociální demokraté stali postupně nejsilnější opoziční silou a v letech 1998 převzali na osm let vládní zodpovědnost v zemi. Za vlády ČSSD došlo v zemi k nejvýraznějšímu hospodářskému růstu a zvýšení reálné životní úrovně obyvatel v jejích polistopadových dějinách.

Dnes jsou sociální demokraté již druhé volební období, navzdory volebnímu vítězství v roce 2010, v opozici, ale zůstávají nejsilnější stranou na levici a nejvíce konsolidovanou stranou v zemi. Ovládají většinově Senát, mají hejtmany v 11 ze 13 krajů (kromě Prahy) a velmi silnou pozici v komunálních zastupitelstvech. ČSSD je členem nejsilnějšího nadnárodního politického hnutí demokratických levicových stran sdružených v Socialistické internacionále a členem Evropské sociálně demokratické strany (PES). ČSSD má v nejbližší době za cíl splnit nejdůležitější úkol: vyhrát přesvědčivě volby do Poslanecké sněmovny a poprvé i volby do Evropského parlamentu, vyvést zemi z hospodářské a sociální krize a účinněji propojit realizaci svého programu obrany a rozvoje demokratického sociálního státu na národní a evropské úrovni.

Mgr. Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD, stínový předseda vlády
zdroj: www.cssd.cz