Diskuzní příspěvek pronesený na 38. Sjezdu ČSSD

Vážené přítelkyně, vážení přátelé,

během uplynulých dvou dnů jsme na našem sjezdu hodně hovořili o sociálně demokratických hodnotách a tradicích. Dovolte mi ještě jednu obecnější úvahu na toto téma.

Kroměřížský rodák Karel Kryl napsal překrásnou píseň s názvem Děkuji. Děkuje v ní i za nezdar, jenž nás naučí píli.

A tak, inspirována tímto poselstvím, děkuji našemu, v současné době největšímu politickému soupeři, Andreji Babišovi a jeho lidem, že nás přinutil více přemýšlet o nás samých. Přemýšlet o tom, co znamená být tradiční demokratickou politickou stranou a jaký je rozdíl mezi ní a politickou firmou? Co znamená vnitrostranická demokracie a jakou hodnotu má otevřená, byť dlouhá, diskuze. Jak důležitá jsou kriticky uvažující, svobodná média, včetně těch veřejnoprávních. A co je to střet zájmů. Jsou to otázky, které jdou k samé podstatě fungování našeho státu, naší země a její správy. To ale nestačí.

Přízeň lidí si náš hlavní soupeř získal tím, že nabídl vizi státu, řízeného odborníky místo zprofanovaných politiků, nabídl vizi svého úspěšného podnikání jako modelu pro celou společnost. Politiky, která nebude bezbřehou žvanírnou. Bohužel, není ani tak podstatné, jak je to s jejím naplňováním v realitě. 

My bychom se ovšem měli ptát, proč naší vizi sociálně spravedlivé společnosti, založené na přerozdělování společenského bohatství a vyrovnávání sociálních nerovností, svobody založené na rovných šancích uplatnit své schopnosti a talent bez společenských handicapů, lidé přestávají věřit - i když by možná věřit chtěli. 

Nejen ve světě, ale i u nás - kde jsou naštěstí stále jedny z nejmenších sociálních rozdílů v Evropě, se rozevírají nůžky mezi sociálními skupinami. Vládneme zemi s více než půlmilionem nezaměstnaných, zemi, kde proběhne devět set tisíc exekucí ročně, včetně 75 tisíc exekucí v domácnostech důchodců, kde je bezdomovectvím ohroženo odhadem sto tisíc lidi. Vůči (nejen) jejich osudům nesmíme být a nejsme jako sociální demokraté lhostejní, protože jednou z našich základních hodnot je solidarita. Ani to však nestačí. Ztrácíme důvěru lidí práce. A já jsem si se zájmem vyslechla včerejší projev předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Středuly. Zaměstnanci i malí živnostníci začínají vnímat politiku sociální demokracie jako tu, která dává přednost lidem tzv. na dávkách před lidmi, kteří se v tvrdé realitě dnešní doby snaží ještě vlastními silami udržet nad vodou. Toto napětí se dá krájet. Úkolem sociální demokracie dnes je promlouvat k oběma skupinám, nestavět je proti sobě a dělat všechno proto, aby se propast mezi lidmi dále neprohlubovala. Říkejme tomu - chcete-li společenská soudržnost. A klíčovou politikou je férové zdanění. Uspějeme, pokud přesvědčíme, že tento úkol bereme za svůj a jsme ochotni se kvůli němu poprat. Ve vládě, na krajích, ve městech i obcích. I, a možná hlavně, v Evropě. K tomu přeji nám všem a samozřejmě i novému vedení, mnoho sil, pevnou vůli, odhodlané přesvědčení a odvahu, srovnatelnou s tou, jakou měly generace sociálních demokratů před námi.

MUDr. Olga Sehnalová, MBA, poslynkyně Evropského parlamentu za ČSSD

Praha 14. 3. 2015