Aktuality

sobota
29. března
2014

napsal(a)
MO SOCDEM
Kroměříž

Jan Keller: Společnost násilí

Útok na vychovatele v Králíkách rozvířil otázku agresivity v naší společnosti.

Jedná se jen o vrcholek ledovce. Ve Spojených státech jsou školy poměrně často dějištěm krvavých tragédií, ve Francii má řada středních škol svoji ochranku.

Francouzský badatel Vincent de Gaulejac se pokouší tento jev vysvětlit. Říká, že žijeme ve společnosti, ve které zuří boj o to, kdo se prosadí na úkor ostatních. Jsme krmeni ideologií, podle které je konkurenční válka všech proti všem vydávána za přírodní zákon. Solidarita s druhými je naopak brána jako projev slabosti těch méně zdatných.

Dobře živení mladí bojovníci si na fotbalových stadiónech i ve školních lavicích dokazují, že jsou na tento boj dobře připraveni. Často se jedná o sociálně znevýhodněné, kteří chtějí silou svalů kompenzovat minimální šance v soupeření o příjem a majetek.

Násilí ekonomické je podporováno násilím v rovině psychologické. Narůstá propast mezi tím, co je doporučováno jako známka úspěchu, a zdroji, jimiž lidé reálně disponují ve snaze takového úspěchu dosáhnout. Toto napětí mnoho jedinců frustruje. Někteří se snaží dosáhnout úspěchu nelegálními prostředky, jiní vybíjejí pocit zmaru agresivním jednáním. To vše doprovází násilí v rovině symbolické. Kult výkonnosti a soupeření posiluje polarizované vidění společnosti. Obraz úspěšných je črtán v ostrém kontrastu s opovržením vůči slabým, starým, lidem všelijak znevýhodněným. Lidé už nejsou pozvolna odstupňováni podle svého přínosu celku. Ostrou hraniční čárou jsou rozděleni na vítěze a poražené. Na jedné straně jsou ti, kdo jakýmkoliv způsobem vyhráli, na straně druhé ti, kdo v soupeření podlehli a jsou tedy zbyteční a bezcenní jako všichni poražení. Byl by zázrak, pokud by ve společnosti nabité ambicemi, které jsou pro mnohé nesplnitelné, nerostla agresivita těch, kteří už dopředu vědí, že mezi vyvolené patřit nebudou. Ve společnosti rozdělené na hrstku vítězů a dav poražených se bude násilí ventilovat mnoha různými způsoby. Nemusíme s tímto výkladem francouzského badatele souhlasit. Přesto ale tušíme, že tvrdší postih fotbalových chuligánů i větší právní ochrana učitelů řeší pouze důsledky, nikoliv příčiny násilí v naší společnosti. Ve společnosti, ve které hrstka pochybných vítězů pohlíží na ty ostatní jen jako na masu závistivých socek.

Zdroj: Právo (29.3.2014)