Jan Keller: Uživí nás?

Kampaň lidovců do evropských voleb znovu nastolila otázku kvality potravin, které u nás kupujeme. Lidovci si dali tak trochu malou domů, protože právě jejich frakce blokovala v Bruselu iniciativy, které upozorňovaly na nízkou kvalitu potravin k nám dovážených. Europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD) by o tomto pokrytectví lidovců mohla dlouze vyprávět.

To však není na celé věci nejdůležitější. Hlavní problém přece je, že jsme se dostali do situace, kdy úpěnlivě prosíme, aby nám z ciziny dováželi potraviny tak kvalitní, na jakých si pochutnávají třeba Francouzi nebo Němci.

O dovolené se mohou naši turisté přesvědčit, že třeba káva, čaj, víno, ovocné šťávy, ale i olej, ryby anebo koření koupené v obchodech na západ od našich hranic chutnají opravdu jinak než ty, které se k nám dovážejí. Cena přitom bývá srovnatelná, v některých případech dokonce ještě nižší než u nás.

Jednou z cest k nápravě je pochopitelně apelovat na Brusel, aby důsledněji než dosud zaručil jednotné a řádné označování obsahu potravin a jejich původu. Možná se pak kvalita dovážených potravin o něco zlepší.

Základ je však v něčem jiném. V řadě komodit jsme se zbavili potravinové soběstačnosti ještě před vstupem do Evropské unie. Dovážejí se k nám brambory z Maroka a česnek z Číny, i když je u nás dokážeme vyprodukovat v lepší kvalitě. Je to výsledek politiky nadnárodních řetězců v době globalizace.

Máme tak v podstatě jen dvě možnosti. Jedou z nich je obviňovat Brusel a pod heslem deregulace uvolnit dokořán prostor tlaku cizích peněz a cizích vlivných korporací. To je cesta, kterou navrhuje třeba ODS. Zároveň tato strana za sedm let svých vlád z úsporných důvodů osekávala kupní sílu zaměstnanců, seniorů i lidí marně shánějících práci.

Proč by měly velké zahraniční korporace dovážet pro příjmově stagnující obyvatelstvo ty nejkvalitnější potraviny? Odpověď na tuto otázku od pravicových politiků neuslyšíme.

Anebo se můžeme snažit posílit vlastní domácí zemědělství, či spíše to, co z něho ještě zbývá, a postupně napravovat nevýhodné podmínky, které přijali naši vyjednavači při vstupních jednáních do Evropské unie. Postupně získávat ztracenou soběstačnost v kvalitních potravinách.

Tato cesta je bezesporu mnohem pracnější. Určitě je však v našem národním zájmu, abychom se o ni pokusili.

Zdroj: Právo (14.3.2014)