Aktuality

čtvrtek
12. ledna
Mgr. Miloš Malý

napsal(a)
Mgr. Miloš
Malý

Návrh ministra Chovance na změnu ústavy ČR.

Občane máš nezadatelné právo  bránit se se zbraní v ruce před zločinci, to říká návrh ministra vnitra Chovance na změnu ústavy ČR.

 

Celoevropská bezpečnostní situace se razantně mění. I Česká republika musí na tento stav reagovat. Ministerstvo vnitra ČR chce provést změnu ústavy ČR, aby ústava lépe odpovídala dnešní situaci. Navrhovaná změna zní takto :

„ Občané ČR mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo za účelem ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot a podílet se tak na zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti a ochraně územní celistvosti, svrchovanosti a demokratických základů ČR. Podmínky a podrobnosti stanoví zákon.“

Tato navržená drobná úprava ústavy způsobila nečekanou melu. Návrh okamžitě odsoudil ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který řekl : „ Připadal bych si jako na divokém západě v 19. století, tento návrh je neuvěřitelný a absurdní doufám, že ve vládě neprojde“.

Mohlo by se říci, že nejde o nic jiného než o spor dvou ministrů a  občana jako takového se to nijak nedotkne. Bohužel opak je pravdou. Jde o zásadní střet dvou koncepcí. Jedna prezentovaná ministrem vnitra, která nově definuje postavení občana z pohledu vnitřního pořádku a bezpečnosti (změna ústavy však má i přeshraniční rozměr, který podrobněji rozeberu v jiném článku).  Dává mu nezpochybnitelné právo podílet se na zajišťování vnitřního pořádku naší země, na ochraně územní celistvosti, svrchovanosti a demokratických základů státu. Bere občana jako partnera, kterému věří a chce s ním  úžeji spolupracovat.

Naopak koncepce ministra spravedlnosti setrvává na již dnes neobhajitelné dominanci státu, jako jediného nositele odpovědnosti za zabezpečení vnitřního pořádku v naší zemi, její vnější ochraně a ochraně její suverenity.

 Jasný a všeobecně známý případ, který ještě více ukáže neudržitelnost postoje ministerstva spravedlnosti, podle jehož koncepce mají lidé  spoléhat při své ochraně na stát je zavraždění mnoha lidí v redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo. Po výhružkách šéfredaktorovi tohoto časopisu smrtí za satirické články a obrázky, se  jako spořádaný občan obrátil na policii se žádostí o povolení k získání a nošení střelné zbraně pro svou ochranu. Jeho žádost byla zamítnuta jako nedůvodná. Pak došlo k přepadení redakce a zastřelení mnoha lidí včetně zasahujícího neozbrojeného policisty. Možná, kdyby šéfredaktor přežil a znovu požádal o povolení na získání zbraně možná by jej dostal. Možná však taky ne. Na tomto příkladu je jasně vidět, že systém takovéto péče o bezpečnost občana a omezování jeho práv vede jen k jeho neprospěchu a v tomto případě k jeho smrti. A co stát, který mu zabránil v legální možnosti chránit si účinně svůj život střelnou zbraní? Nic ! Jen ministr vnitra Francie sdělil, že musí dojít k většímu omezení držení zbraní mezi občany! Jako by vrahové použily legálně držené zbraně! A co další zbytečná úmrtí! Vyvolala u odpovědných ministrů pouze požadavek odebrat lidem pokud možno všechny střelné zbraně ! Tak si představují, že ochrání lidi před teroristy a vrahy! Rozporuplně pak působí, projevy politiků na pohřbech obětí, jež zemřely proto, že dodržovaly zákon a věřily ve všeobjímající státní moc.

Naopak návrh z dílny ministerstva vnitra dává jasnou instrukci jak řádným občanů bránícím své životy, zdraví, majetek, tak těm co porušují zákony a i soudcům. Do budoucna by to mělo být pro všechny srozumitelné a hlavně pro zločince. Zaútočíš  na mne, budu se bránit třeba i zbraní, mám na to právo a ty zločinče nemáš žádné právo na mne útočit. Soudci pak budou mít jednodušší rozhodování. Pouze zjistí, zda došlo k útoku a k obraně. Je přeci jasné, že abych se ubránil musím použít větší sílu či prostředky než útočník. Já také chápu návrh ministerstva vnitra jako jasně deklarované právo slušného občana na vlastní rozhodnutí, zda pro ochranu svého života použije střelnou zbraň či ne. Je jen na občanovi jak se zachová, na jeho rozhodnutí a jeho svědomí, že učiní to, co učiní.

Tím v žádném případě nechci brát právo ostatním spoluobčanům na jejich vlastní rozhodnutí svobodně se nechat třeba i zabít zločincem, pokud mají utkvělou představu, že zbraň v ruce zákonů dbalého občana je  pro ně něco neakceptovatelné.

 Já osobně podporuji návrh ministerstva vnitra ČR, protože chci mít to právo rozhodovat o svém životě a nenechat se všeobjímající péčí státu vmanévrovat do pozice oběti, na jehož pohřbu bude ministr spravedlnosti či jiný představitel státu pronášet soustrastný projev.

 

                                                                 Mgr. Miloš Malý