Občane, máš nezadatelné právo, bránit se zbraní v ruce sebe, své blízké, svou zemi před zločinci a nájezdníky.

Občane, máš nezadatelné právo,  bránit  se zbraní v ruce sebe, své blízké, svou zemi před zločinci a nájezdníky, to říká návrh ministra vnitra Chovance na změnu ústavy ČR.

Celoevropská bezpečnostní situace se razantně mění. I Česká republika musí na tento stav reagovat. Ministerstvo vnitra ČR chce provést změnu ústavy ČR, aby ústava lépe odpovídala dnešní situaci. Navrhovaná změna zní takto :

„ Občané ČR mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo za účelem ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot a podílet se tak na zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti a ochraně územní celistvosti, svrchovanosti a demokratických základů ČR. Podmínky a podrobnosti stanoví zákon.“

Tato navržená drobná úprava ústavy způsobila nečekanou melu. Návrh okamžitě odsoudil ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který řekl : „ Připadal bych si jako na divokém západě v 19. století, tento návrh je neuvěřitelný a absurdní doufám, že ve vládě neprojde“.

Já jsem již v předcházejícím článku rozebral  vnitrostátní dopad tohoto návrhu. Nyní se budu věnovat jeho mezinárodnímu dopadu. Pro uvedení do problému zopakuji několik skutečností, které jsme jako společenství občanů v minulosti přijali formou zákonů a které nám nyní v současném stavu ukazují, že ne vždy kroky vedené euforií ze změny k lepšímu skutečně lepší jsou.

Jako jeden z hlavních požadavků občanů při změně režimu v roce 1989 bylo zrušení povinné vojenské služby. Tento požadavek měl racionální jádro. Vojenská služba,  tak jak byla realizována v minulém režimu, byla většinou občanů ČR chápána jako ztracené dva roky života. Myšlenka na zavedení profesionální armády se v ten okamžik se vstupem ČR do NATO zdála vynikající. Jak šel čas, pomalu se ukazovala holá pravda. Armáda se smrskla na cca 20 tisíc vojáků. Veškerá „zbytečná výstroj, výzbroj a kasárna“ se škrtem pera zrušila. Z části se prodala, z části převedla na jiné subjekty a část se přímo zničila. Tím se zlikvidovalo „nadbytečné“ zázemí.

V současné době pomalu dochází k přehodnocení tohoto modelu. Jasně se prokazuje, že současné armádě chybí jakékoliv použitelné zálohy. Ročníky mužů, které prodělaly vojenskou službu stárnou a z důvodu absence jakýchkoli následných cvičení ztratili tito „ rezervní vojáci“ svou použitelnost. Za nějaký čas dojdeme k tomu, že již žádné použitelné zálohy ve větším měřítku nebudou. Myšlenka vybudovat aktivní zálohy je dobrá a záslužná. Buhužel se nedaří ji uvést v potřebném rozsahu do praxe.

Tudíž co teď. Pokud by došlo k nějakému většímu konfliktu, co nastane. Naši vojáci zařazeni do formací NATO budou mimo naše velení. Zbytek bude k dispozici na přímou obranu státu. Kolik jich bude, nikdo přesně neřekne. O tom, že by nás v nějakém masivním měřítku bránily armády jiných států můžeme s úspěchem pochybovat. Záložníci jsou nedostatkové zboží a ostatní občané po uvažovaném zásahu Evropské komise nebudou mít ani potřebné zbraně a ani výcvik v zacházení s nimi. Jak z toho ven ? Návrh ministra Chovance jde správnou cestou. Na venek deklaruje možným útočníkům, že na našem území musí počítat nejen s odporem armády, záložních jednotek, ale i ozbrojených občanů. Tím se pro možného útočníka stáváme problémem. Musí počítat i s neočekávaným. A to mnoho agresorů odradí. Nejurputnější bojovníci jsou totiž ti, co dobrovolně hájí své blízké, svůj dům, svou vlast a zemi. Žádní žoldnéři! Ti se přeci nenechají zabít! Vždyť žold berou jen jako živí! Tak proč by se měli nechat  zabít?  To přeci nemá logiku.

Nastává otázka co dále. Jak pokračovat a najít řešení. Podle mého názoru, který podporuje mnoho spoluobčanů, je nejlepší nic nevymýšlet, ale převzít fungující švýcarský systém. Švýcarsko má funkční a respektovanou armádu již dlouho a svůj systém průběžně vylepšuje. Navíc je nám Švýcarsko blízké i počtem obyvatel. A kdo z nás by pochyboval o švýcarské demokracii,  citu pro právo a pořádek. Věřím, že nikdo! V tom vidím náš budoucí směr a k tomu si myslím, že směřuje návrh změny ústavy z dílny ministerstva vnitra ČR předkládaný ministrem vnitra Chovancem.

   Mgr. Miloš Malý