Procházka Městskou památkovou rezervací - část druhá - Milíčovo náměstí a náměstí Míru

Po prvním zamyšlení, aby nezůstalo jen u úvahy, jsem oslovila předsedkyni výboru pro rozvoj města a MPR Zastupitelstva města ing. Blanku Šimůnkovou se žádostí, aby se tématem automobilové vs. pěší dopravy v městské památkové rezervaci začal tento výbor zabývat nebo alespoň zahájil diskuzi. Odbor sluźeb jsem pak požádala o úklid kolem autobusové zastávky a trochu pozornosti zeleni. Uvidíme.

Ještě se ale chvilku zastavím u Milíčova náměstí. Bohužel, opět zeleň! Tentokrát před kinem Nadsklepí. Škoda, že pletí záhonů opravdu není v současnosti naše silná stránka. Ty růže by si zasloužily opravdu lepší péči. Otázkou je, zda raději nezvolit jinou formu výsadby, která by na údržbu nebyla tak náročná, pokud se o tu stávající nedokážeme starat tak, aby to nebylo spíše na ostudu. Celkově ale považuji prostor před kinem za docela zdařile vyřešený, málokdo si dnes už asi vzpomene na túje pod kinem jako doupě různých pokuřujících výrostků a více méně neformální skládku smetí. Nevím, jak dlouho vydrží na svém místě poslední topol, připomínající dobu, kdy jimi byla lemována třída 1. Máje. Na druhé straně, ale to jsme již mimo MPR, musím upozornit na všeobecný problém, tak říkajíc v řešení, a tou jsou výlepové plochy ve městě. Větrníkové otáčecí plochy, ale i ty klasické, jsou skutečně nevzhledné, a změna by zkulturnění městského prostředí určitě prospěla. Nejde jen o metry čtvereční komerčních ploch, ale i o jakousi kulturu výlepu a sdělování informací občanům a návštěvníkům obecně. Do této kategorie patří i informační panely Domu kultury, které snad vcelku plní svou úlohu, ale i otřesná vývěsní skříňka města na autobusové zastávce se zažloutlými informacemi starými možná i několik měsíců. To raději nic.

Bohužel, vyřešení proluky po zbourané budově je zřejmě v nedohlednu, ačkoliv nevím, zda by se dalo dohodnout s majiteli přilehlých nemovitostí alespoň třeba ozelenění stěn nějakou popínavkou...

Zbytek náměstí Míru je stará bolest, se kterou se potýkáme od okamžiku přebudování křižovatky na okružní. Středový ostrůvek nebyl upraven zejména z důvodu, že tudy prochází trasa pro nadměrné náklady a odpor, pokud si dobře vzpomínám, zejména odboru dopravy. Nevím, zda tyto argumenty stále platí. Je to škoda, protože toto místo je jakási vstupenka do města a zasloužilo by si jistě víc než jen oblázky prorostlé plevelem. Stálo by jistě za úvahu oživit některé dříve projednávané varianty, ať už se týkaly například umístění mobilní zeleně nebo jiných snadno odstranitelných prvků ( v případě skutečného převozu nadměrného nákladu). Další úkol pro novou architektku města. Ráda si poslechnu její návrhy a doporučení.

Zvláštní kapitolou je pak průjezd cyklistů po průtahu města, ale toto téma si nechám na příště.

MUDr. Olga Sehnalová, MBA
zastupitelka a členka Rady města Kroměříž (ČSSD)