Zahradám s láskou

Pro mne jako rodilou Kroměřížanku jsou kroměřížské zahrady kulisami celého mého života. Od dětství, s prvními krůčky, po dnešní dny všední i sváteční. Myslím, že dlouhodobě viditelně podfinancovaný stav zahrad ze strany státu byl pro každého, komu leží jejich osud na srdci, do nebe volající. 

V posledních dvaceti letech došlo k několika investicím do úprav samotného zámku, nicméně zahrady zůstávaly spíše stranou zájmu, s několika výjimkami. Nesmírným nasazením vedení zámku a zahrad a jejich zaměstnanců v uplynulém období se i za tohoto stavu podařilo zahrady udržovat tak, že snesly vysoké měřítko památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. 

Neměli bychom proto při oslavách zapomínat ani na tyto lidi. I díky nim můžeme nyní prožívat slavnostní chvíle. Je zapotřebí zmínit také to, že na obnovu vzácných dřevin i opravu drobných objektů přispívali jednotlivci, firmy, obce a města, na podporu zahrad vzniklo několik občanských sdružení. Až možnost čerpání evropských prostředků změnila úvahy a diskuze z prostého volání po záchraně unikátních zahrad na velkorysý a ambiciózní projekt jejich historické obnovy a vzniku Národního centra zahradní kultury. 

Přála bych kroměřížským zahradám, aby ožily, ale neodcizily se při tom lidem. Aby jejich návštěva nebyla luxusem, ale i nadále přirozenou součástí života lidí v našem městě i jeho návštěvníků. A realizátorům projektu i všem, kteří budou o tuto krásu nadále pečovat, aby se jim práce dařila a zahrady byly skutečným vzorem péče o naše kulturní dědictví ve 21.století.

8. 9. 2014

MUDr. Olga Sehnalová, MBA, poslankyně Evropského parlamentu za ČSSD